Riley Seth Davies

30. listopadu 2014 v 17:55 | Alex
Nick hráče: Alex | Věk: 25/400 let | Rasa: Alfa vlkodlak | FC: Bob Morley
Nepracuje

Riley je ke svému věku vyšší, sportovní postavy. Obličej je oválný, pod tmavým obočím se schovávají dvě tmavě hnědé oči, ve kterých téměř vždy pohrávají jiskřičky ať již nadšení nebo jako předzvěst nějaké neplechy. Spíše druhá možnost v různém měřítku. Od téměř nepatrných neplech až po skutečně rozsáhlé plány. Vlasy má trochu delší, což vůbec není naškodu. Většinou mu neposlušně trčí různými směry, jelikož není s to je zkrotit. I když při nějaké větší příležitostí je úprava nezbytností. Nepovažuje se za toho, jenž by přehnaně pečoval o svůj vzhled a zaobíral se každým detailem. Vesměs nosí volnější věci tmavších a nenápadných barev. Co se obličeje dále týká, tvoří ho i širší, krátký nos. Nakonec pak plné. leč nikterak výrazné rty, na kterých téměř vždy pohrává drzý úsměv.
Za každé situace se snaží udržet si chladnou hlavu a uvažovat pokud možno rozumně. I když ne vždy se jeho záměr setká s kýženým výsledkem, ale to už zacházíme poněkud jinam. Než se do něčeho pustí, vše si napřed do podrobností naplánuje, aby nedošlo k žádnému omylu či kolizi. Ne, musí mít všechno perfektní. Absolutně nepředstavitelné by pro něj byla jediná skulina v plánu, která by mohla mít nedozírné následky. Ano, občas přehání, ale je to jeho pohled na věc. Typická je pro něj taktéž vysoká obezřetnost, nevrhne se do něčeho hned po hlavě. Stejně tak cizím lidem i nelidem příliš nevěří. Nikdy nemůže vědět, odkud se na něj chystá zaútočit nebezpečí. Paranoidní? To je možná také, ale jen ve výjimečných situacích, ne však pravidelně. Není-li to nezbytně nutné, do boje se nepouští. Avšak když už by měl nastat, dokáže se prát vskutku provtřídně. Pokud se někomu podaří ho vytočit, riskuje skutečné problémy. V tomto případě se až zdá, že s z Rileyho stal někdo naprosto jiný. Miluje společnost něžného pohlaví snad ještě víc než sám sebe. Což neznamená, že je z něj okamžitě narcis, to vůbec ne. Díky vrozenému charizmatu má zajištěný prakticky neustálý úspěch. Má jisté osobní kouzlo, které působí zaručeně. A to mu dělá, jak jinak, neuvěřitelnou radost. Myslí si o sobě, že je nejlepší, to ano. Vždyť má v podstatě i pravdu, no ne? Je to vlkodlak. Silný, hrdý a vznešený. Nadšení pro trvalý vztah byste však u něj hledali jen marně. Na to si je sám sebou příliš jistý a nechce se vázat. Proč by to také měl dělat, když si může jen užívat bez toho, aniž by musel řešit otázky zamilovanosti? Ne, něco takového u něj nehrozí. Ledaže by snad našel někoho, s kým by dokázal vydržet. Ale to už je spíše pohádka z paralelního vesmíru. K obyčejným lidem se dokáže chovat velmi nevybíravým způsobem, jednoduše je považuje rovnou za něco méně. Nemá rád povrchní lidi, i když sám je takový a nikdy jiný nebyl. Možná je to z toho důvodu, že se s podobnými typy jednoduše nesnese. Vyloženě nemá rád, když mu někdo oponuje či se s ním dokonce pustí do hádky. V některých situacích se může zdát apatický, ale jedná se o klam. Vnitřně vše prožívá dosti silně. Své emoce však dokáže udržet na uzdě a příliš je neprojevuje, nemá to zapotřebí. Když mu někdo ublíží, pamatuje si to ještě hodně dlouho. Nemá rád rychlé změny, raději ke všemu přistupuje s rozmyslem a potřebnou dávkou soustředění. Pokud nemusí, do ničeho se příliš nežene. Mezi jeho nezpochybnitelné přednosti patří fakt, že je vynikající herec. Prakticky vše, co řekne, mu druzí uvěří. Nemusel to ani příliš trénovat, podobné vytáčky mu jdou samy od sebe již od raného dětství. Již jako malý dokázal obelhat své vlastní rodiče, kteří nikdy na pravdu nepřišli. Pokaždé dostal vše, co chtěl. Buďto dobrovolně, nebo si to vynutil. Nebyl však oním vztekajícím se dítětem, ne, on měl své vlastní metody a techniky. Není příliš nadšený, pokud se musí pro nějakou věc rozhodnout okamžitě, jen tak z fleku. Přátelé..tak těch moc neměl. Alespoň ne těch opravdových. Když už by se však poštěstilo a někdo se vetřel do jeho přízně natolik, že by se mohl nazývat přítelem, pak by v Rileym nalezl neskrývanou podporu prakticky ve všem, co by se rozhodl podniknout. Což o to, že by to bylo spíše pro osobní prospěch, než že by sám Riley chtěl někomu pomáhat? Ale to už jsme opět příliš hluboko v samotném nitru, kam jen tak někoho nepouští. Jak již ale bylo řečeno, jen málokdy se stane, že je někdo jeho přítelem. Spíše se o svých známých snaží zjistit co nejvíce, získat potřebné informace, které později bude moci použit proti jim samotným nebo proti komukoliv jinému. Je zastáncem toho názoru, že každý potřebuje určitý čas, kdy může být pouze sám a věnovat se vlastní činnosti či jen tak v klidu přemýšlet.
Již odmala byl ten jiný. Divný. A spousta dalších přídavných jmen, kterými ho vrstevníci častovali. Jen proto, že byl mnohem raději sám než ve společnosti dalších dětí. Výjimkou byla jeho sestra, která měla pochopení prakticky pro všechno. Jako vždycky. Je naprostým Rileyho opakem. Avšak aby netrávil čas pouze s ní, tak se snažil najít si přátele z okolí, jak chtěla matka. Což se však také stalo, vzhledem k nechápavosti ostatních dětí. Co je jiné je automaticky špatné, to byla jejich zvrácená logika. Leč Riley si nikdy nestěžoval, nikdy se dokonce ani nesnažil se jakkoliv zapojit. Byl velmi uzavřeným hochem, který trávil spoustu času se svými rodiči nebo sestrou, ale ještě více osamotě. V tajnosti a tichu se snažil přijít na to, čo je zač. Nechápal, kde se to v něm vzalo ani jak je to možné. Až do chvíle, kdy pohár trpělivosti přetekl. Byl zrovna poklidný páteční večer, pár týdnů před Rileyho desátými narozeninami. Zrovna ten den zašel za rodiči, aby se jich zeptal, co se s ním děje. Cítil se zvláštně,jisté změny, což nebylo ani trochu normální. Nakonec mu rodiče (až nyní, vážně?!) sdělili, že je vlkodlak. A jeho sestra taktéž. Následně nastalo nové období jejich života. Rodiče, kteří uznali, že udělali chybu, když svým dětem neřekli pravdu, se snažili své činy napravit. Začali s převýchovou dle běžných standardů. Jak se nenechat příliš vyprovokovat a jak zvládnout nadcházející proměnu, která měla být jejich vůbec první. Již v tomto věku se v Rileym rozvíjela jistá opatrnost a nechuť se komukoli s čímkoli svěřit. Bylo mu něco málo přes dvacet let, když se stalo něco, co rozhodlo o jeho příštím osudu.
Opět je večer, tentokráte však již Riley sedí ve svém vlastním domě, který obývá bohužel sám. Inu, bohužel..to je dosti nepřesné vyjádření. Pro něj to bylo něco dokonalého. Jelikož byl už od počátku svého žití jiný, nemohl pokračovat jinak. Neví přesně, co tomu chtělo, ale zkrátka se vydal ven. Do lesa, u kterého bydlel. Nepředpokládal, že v těchto hodinách tam ještě někdo bude. Ale bohužel byl. Jakýsi muž se právě vracel pravděpodobně zpátky domů. Ale tam už nedošel. Riley ho v návalu zuřivosti zabil. Poté, co sám dorazil domů seznal, že tady už zůstat nemůže. Sebral si pár nejnutnějších věcí včetně zbraní a vydal se na dlouhou pouť napříč světem. Na žádném místě nevydržel příliš dlouho, minulost ho pronásledovala. A také zuřivost, nutno připomenout. Nakonec se usadil zde, kde by snad mohl zůstat delší dobu, než je jeho zvykem. Uvidíme.
Dům ve městě, obvyklé oblečení, několik zbraní - povětšinou dýky, nože a podobně, naspořené peníze za všechny ty roky
Ovládá telepatii. Platí jak na obyčejné lidi, tak také na nadpřirozené bytosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama